Navazující magisterský studijní program Egypt a Přední východ ve starověku se otevírá pro studium v akademickém roce 2026/2027.
Více informací k přijímacímu řízení je k dispozici na webu FF UK (https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/pred-prijimackami/)
Egypt a Přední východ ve starověku
Specializace: Egyptologie, Asyriologie
Volba specializace: Závazně v přihlášce (lze zvolit jen jednu specializaci)
Forma a typ studia: Prezenční navazující magisterské
Předpokládaný počet přijímaných: 15
Sdružování studijních programů: Samostatné i sdružené studium; studijní program je možné sdružovat se všemi studijními program navazujícího magisterského studia uskutečňovanými v češtině, které umožňují sdružené stadium a jsou neučitelské
Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: Nelze
Přijímací zkouška: Jednokolová (ústní)
Popis přijímací zkoušky:
Ústní zkouška:
a) Prokázání odborné erudice, přehled o vývoji a členění daného oboru, včetně rozpravy nad prostudovanou literaturou: 0-35 bodů
b) Rozprava týkající se užší oblasti uchazečova zájmu o daný obor na podkladě předložené uchazečovy vybrané odborné práce: 0-30 bodů
c) Překlad do češtiny a interpretace textu v klasické egyptštině (specializace egyptologie), v akkadštině (specializace asyriologie): 0-35 bodů
Ad a) Seznam prostudované odborné literatury uchazeči předloží u zkoušky k nahlédnutí.
Ad b) Vybranou vlastní odbornou práci (bakalářskou práci, publikovaný článek apod.)
uchazeči u zkoušky předloží k nahlédnutí.
Další informace:
https://cegu.ff.cuni.cz
https://uspv.ff.cuni.cz
Informace o uplatnění absolventů:
Absolvent se uplatní ve všech profesích, které vyžadují schopnost třídit, zpracovávat a kriticky vyhodnocovat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu. Může se uplatnit jako samostatný či vedoucí pracovník v institucích zaměřených na shromažďování a studium památek hmotné kultury a dokladů duchovní kultury a umění dané oblasti, jako jsou muzea, galerie a další kulturní, eventuálně výchovné instituce. Dále může rovněž působit v hromadných sdělovacích prostředcích či nakladatelstvích a jako odborný konzultant též ve sféře cestovního ruchu, obchodních vztahů a nevládních organizací se zaměřením na danou oblast. Absolvent programu může pokračovat v postgraduálním studiu egyptologie, resp. předovýchodně zaměřeném studiu (filologie, kultura, dějiny) v ČR i v zahraničí.
Bakalářský studijní program Egypt a Přední východ ve starověku se otevírá pro studium v akademickém roce 2026/2027.
Více informací k přijímacímu řízení je k dispozici na webu FF UK (https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/pred-prijimackami/)
Egypt a Přední východ ve starověku
forma a typ studia: prezenční bakalářské
Předpokládaný počet přijímaných: 15
Sdružování studijních programů: Pouze samostatné studium; nelze kombinovat s jiným studijním programem
Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: Nelze
Přijímací zkouška: Dvoukolová (písemná, ústní)
Popis přijímací zkoušky:
1. kolo – písemná část (60 minut):
a) Písemný test obecných předpokladů ke studiu s přihlédnutím k zaměření a potřebám oboru, zejména ke znalostem starověkých dějin a reálií oblasti severovýchodní Afriky a Blízkého východu (především oblast dnešního Egypta, Libye, Izraele, Palestiny, Sýrie, Libanonu, Jordánska, Turecka, Iráku, Íránu, Súdánu): 0-50 bodů
2. kolo – ústní část:
b) Prokázání znalostí vztahujících se k oboru a diskuse nad předloženým seznamem prostudované literatury: 0-30 bodů
c) Prokázání jazykové vybavenosti – znalosti dvou cizích jazyků dle volby uchazeče: angličtina (min. B2 dle SERR) a francouzština nebo němčina (min. B1 dle SERR): 0-20 bodů
Ad b) Seznam prostudované literatury vztahující se k oboru uchazeči předloží u zkoušky k nahlédnutí.
Ad c) V obou případech se jedná o rozpravu nad odborným textem v cizím jazyce. U angličtiny je uchazeči předložen text, který přečte a přeloží do češtiny, následuje diskuse o textu v angličtině. U němčiny či francouzštiny je uchazeči předložen jeden odstavec textu, který po přečtení uchazeč v češtině shrne, čímž prokáže dovednost orientovat se v textu a pochopit hlavní myšlenky.
Další informace:
https://cegu.ff.cuni.cz
https://uspv.ff.cuni.cz
Vzorové otázky:
1. Do které historické epochy se řadí 6. dynastie?
a) Archaická doba
b) Stará říše
c) Střední říše
d) Třetí přechodná doba
2. Který z uvedených panovníků nepatří k novoasyrským vládcům?
a) Sargon I.
b) Sargon II.
c) Asarhaddon
d) Aššur-uballit II.
3. U kterého z následujících výroků je možné posoudit jeho pravdivost?
a) Zavři okno, ať sem nenaprší!
b) Včera napršelo 10 mm srážek.
4. Určete subjekt této věty:
Ve vodách Nilu žije velké množství rozmanitých ryb.
Doporučená literatura:
Baines, J. – Málek, J., Svět starého Egypta, Praha 1996.
Bárta, M., Život a smrt ve stínu pyramid. Hrobka v době stavitelů pyramid, Praha 2008.
Bárta, M., Příběh civilizace: vzestup a pád stavitelů pyramid, Praha 2016.
Bárta, M. et al. (eds.), Stvořené pro věčnost. Největší objevy české egyptologie, Praha 2018.
Fagan, B. M., Oloupený Nil, Praha 2001.
Bottéro, J., Nejstarší náboženství Mezopotámie, Praha 2005.
Forman, W. – Quirke, S., Posmrtný život na Nilu, Londýn 1997.
Charvát, P., Zrození státu: prvotní civilizace Starého světa, Praha 2011.
Janák, J., Brána nebes – bohové a démoni starého Egypta, Praha 2005.
Landgráfová, R. – Navrátilová, H. (eds.), Srdečné pozdravy ze země na Nilu. Korespondence
starých Egypťanů, Praha 2011.
Leicková, G., Mezopotámie: počátky měst, Praha 2005.
Maříková Vlčková, P. (ed.), Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha 2009.
Mynářová, J., Počátek vítězství krále Horního a Dolního Egypta. Dějiny starověké Levanty,
Praha 2015.
Mynářová, J. et al. (eds.), Písemnictví starého Předního východu, Praha 2011.
Nováková, N. – Pecha, L. – Rahman, F., Dějiny Mezopotámie, Praha 1998.
Oppenheim, A. L., Starověká Mezopotámie. Portrét zaniklé civilizace, Praha 2001.
Pečírková, J., Asýrie. Od městského státu k říši, Praha 2000.
Prosecký, J. et al., Encyklopedie starověkého Předního východu, Praha 1999.
Prosecký, J., Slova do hlíny vepsaná. Mýty a legendy Babylónu, Praha 2010.
Prosecký, J., Když království sestoupilo z nebes, Praha 2015.
Prosecký, J. – Rychtařík, M. (eds.), Epos o Gilgamešovi, Praha 2018.
Roaf, M., Svět Mezopotámie, Praha 1998.
Shaw, I., Dějiny starověkého Egypta, Praha 2003.
Strouhal, E. – Vachala, B. – Vymazalová, H., Lékařství starých Egypťanů I, Praha 2010.
Strouhal, E. – Vachala, B. – Vymazalová, H., Lékařství starých Egypťanů II, Praha 2017.
Trigger, B. G. – Kemp, B. J. – O’Connor, D. – Lloyd, A. B., Starověký Egypt – Dějiny společnosti,
Praha 2005.
Vachala, B., Staří Egypťané, Praha 2001.
Van de Mieroop, M., Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr., Praha
2010.
Van de Mieroop, M., Předřecká filozofie. Hledání pravdy ve starověké Babylonii, Praha 2022.
Verner, M., Pyramidy – tajemství minulosti, Praha 1997.
Verner, M., Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta, Praha 2010.
Verner, M., Abúsír: v srdci pyramidových polí, Praha 2017.
Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B., Encyklopedie starověkého Egypta, Praha 2007.
Vymazalová, H. – Coppens, F., Moudrost svitků boha Thovta. Vědecké poznání za vlády
faraonů, Praha 2011.
Pro informace o oborech Srovnávací jazykověda (Bc.) a Empirická a komparativní lingvistika (NMgr.) prosím kontaktujte jan.bicovsky@ff.cuni.cz, Seznam doporučené literatury najdete níže.
Doporučená literatura k oboru Srovnávací jazykověda
Bičovský, J. (2017). Praindoevropština. Praha: FF UK.
Černý, J. (1996). Úvod do jazykovědy. Olomouc: Votobia.
Van de Mieroop, M. (2010). Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr., Praha: Academia.
Zemánek, P. et al. (2010). Jazyky starého Orientu. Praha: FF UK.
Epos o Gilgamešovi: Z akkadských, sumerských a chetitských originálů přeložili a úvodními studiemi opatřili Jiří Prosecký a Marek Rychtařík. (2018). Praha: Lidové noviny.
Vavroušek, P. – Zemánek P. – Bičovský J. – Rychtařík M. – Čech P. (2010) Jazyky starého Orientu. Praha: Univerzita Karlova.
Antalík, D. – Mynářová, J. – Čech, P. – Dušek, J. (2011). Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ.
Doporučená literatura k dějinám a kultuře starověkého Předního východu (studijní program Egypt a Přední východ ve starověku)
Black, J. – Green, A. (1999). Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: ilustrovaný slovník, Praha: Volvox Globator.
Bottéro, J. (2005). Nejstarší náboženství Mezopotámie, Praha: Academia.
Cline, E.H. (2019). 1177 př. Kr.: zhroucení civilizace a invaze mořských národů, Praha: Vyšehrad.
Hrůša, I. (2015). Bohové, chrámy, obřady a lidé: náboženství staré Mezopotámie, Praha: Vyšehrad.
Hruška, B. et al. (1977). Mýty staré Mezopotámie: sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách, Praha: Odeon.
Hruška, B. (1987). Pod babylónskou věží, Praha: Práce.
Hruška, B. (1995). Kultovní život starého Sumeru, Praha: AV ČR.
Charvát, P. (2011). Zrození státu: prvotní civilizace Starého světa, Praha: Karolinum.
Charvát, P. (2015). Archeologie na Blízkém východě: první dvě století, Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Juliš, K. et al. (2020). Nástroje paměti, Praha: Národní muzeum.
Klíma, J. (1963). Společnost a kultura starověké Mezopotámie, Praha: ČSAV.
Klíma, J. (1979). Nejstarší zákony lidstva: Chammurapi a jeho předchůdci, Praha: Academia.
Leicková, G. (2005). Mezopotámie: počátky měst, Praha: BB art.
Matouš, L. (1976). Epos o Gilgamešovi, Praha: Československý spisovatel.
Mynářová, J. et al., ed. (2011). Písemnictví starého Předního východu, Praha: OIKOYMENH.
Mynářová, J. (2015). Počátek vítězství krále Horního a Dolního Egypta: dějiny starověké Levanty, Praha: OIKOYMENH.
Nováková, N. – Pecha, L. – Rahman, F. (1998). Dějiny Mezopotámie, Praha: Karolinum.
Oppenheim, L. (2001). Starověká Mezopotámie: portrét zaniklé civilizace, Praha: Academia.
Pečírková, J. (2000). Asýrie: od městského státu k říši, Praha: Academia.
Prosecký, J. (1995). „Královské knihy“ staré Mezopotámie, Praha: Orientální ústav AV ČR.
Prosecký, J. (1995). Prameny moudrosti: mudroslovná literatura staré Mezopotámie, Praha: ISE.
Prosecký, J. et al. (1999). Encyklopedie starověkého Předního východu, Praha: Libri.
Prosecký, J. et al. (2003). Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu, Praha: Libri.
Prosecký, J. (2010). Slova do hlíny vepsaná: mýty a legendy Babylónu, Praha: Academia.
Prosecký, J. (2015). Bedřich Hrozný, Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i. pro OÚ AV ČR, v.v.i.
Prosecký, J. (2015). Když království sestoupilo z nebes: mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské, Praha: Academia.
Prosecký, J. – Rychtařík, M. (2018). Epos o Gilgamešovi, Praha: NLN.
Roaf, M. (1998). Svět staré Mezopotámie a starověkého Blízkého východu, Praha: Knižní klub.
Van de Mieroop, M. (2010). Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr., Praha: Academia.
Van de Mieroop, M. (2022). Předřecká filozofie: hledání pravdy ve starověké Mezopotámii, Praha: Academia.
Vavroušek, P. (2008). Ad perpetuam rei memoriam: památce Lubora Matouše (1908-2008), Praha: Ústav srovnávací jazykovědy, FF UK.
Velhartická, Š., ed. (2015). Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie, Praha: NG.
Velhartická, Š. (2022). Bedřich Hrozný: texty a přednášky, Praha – Hradec Králové: Academia – Univerzita Hradec Králové.