Uchazeč

Ústav starého Předního východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zajišťuje ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem FF UK výuku ve studijních programech Egypt a Přední východ ve starověku v bakalářském a navazujícím magisterském stupni. Otevření prvního ročníku bakalářského i navazujícího magisterského studia je plánováno pro akademický rok 2029/2030.

Studijní programy poskytují systematické vzdělání v dějinách, archeologii, hmotné kultuře, náboženství, literatuře, správě, hospodářství a jazycích starověkého Egypta a Předního východu. Výuka vychází z kritické práce s textovými, obrazovými a archeologickými prameny a propojuje filologické, historické, archeologické a kulturněhistorické přístupy.

Přednášky a semináře pořádané Ústavem starého Předního východu mohou po předchozí domluvě s vyučujícím navštěvovat také studenti dalších studijních programů FF UK. Studenti se zájmem o lingvistické aspekty starých jazyků, historickou lingvistiku, jazykovou typologii nebo korpusové metody mohou absolvovat bakalářské studium také v některém z lingvistických studijních programů uskutečňovaných na FF UK a zároveň využívat nabídku předmětů ústavu. Pro navazující magisterské studium je k dispozici program Empirická a komparativní lingvistika, který nabízí kombinovatelné vzdělání v oblasti historické a srovnávací lingvistiky, korpusové lingvistiky, obecné lingvistiky a fonetiky.

Bakalářské studium

Egypt a Přední východ ve starověku

Forma a typ studia: prezenční bakalářské studium
Předpokládaný počet přijímaných: 15
Sdružování studijních programů: pouze samostatné studium; program nelze kombinovat s jiným studijním programem
Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
Přijímací zkouška: dvoukolová – písemná a ústní

Bakalářský studijní program seznamuje studenty se starověkými dějinami a hmotnou i duchovní kulturou Egypta, Mezopotámie, Levanty, Anatolie a dalších oblastí starověkého Předního východu. Studium pokrývá období od závěru 4. tisíciletí př. n. l. do řecko-římské doby a poskytuje základní orientaci v archeologii, dějinách, náboženských tradicích, literatuře, správě, hospodářství a sociálním životě starověkých společností.

Důležitou součást programu představuje jazyková průprava. Studenti se seznamují se základy klasické egyptštiny a akkadštiny, s jejich písemnými systémy a s vybranými textovými žánry. Získávají tak nezbytné předpoklady pro samostatnou práci se základními primárními prameny a pro pokračování v navazujícím magisterském studiu.

Absolvent programu se orientuje v historickém vývoji Egypta a Předního východu, v základních metodách archeologie a v práci s textovými, obrazovými a hmotnými prameny. Dokáže kriticky vyhodnocovat historické informace, pracovat s odbornou literaturou a základními dokumentačními postupy při zpracování archeologických artefaktů a dat. Program je koncipován především jako akademická příprava pro další specializované studium, zároveň však poskytuje využitelné kompetence pro práci v muzeích, galeriích, paměťových a kulturních institucích, v odborných redakcích a nakladatelstvích, ve vzdělávacích projektech, kulturní publicistice, památkové péči či cestovním ruchu.

Přijímací zkouška

První kolo – písemná část
Délka písemné části je 60 minut.

• Písemný test ověřující obecné předpoklady ke studiu se zřetelem k zaměření programu, zejména základní znalosti starověkých dějin a reálií severovýchodní Afriky a Blízkého východu. Zahrnuje především oblast dnešního Egypta, Libye, Izraele, Palestiny, Sýrie, Libanonu, Jordánska, Turecka, Iráku, Íránu a Súdánu: 0–50 bodů.

Druhé kolo – ústní část

• Prokázání znalostí vztahujících se k oboru a rozprava nad předloženým seznamem prostudované literatury: 0–30 bodů.
• Prokázání jazykové vybavenosti ve dvou cizích jazycích: angličtině na úrovni nejméně B2 podle SERR a němčině nebo francouzštině na úrovni nejméně B1 podle SERR: 0–20 bodů.

U angličtiny uchazeč pracuje s odborným textem, který přečte a přeloží do češtiny; následuje diskuse o jeho obsahu v angličtině. U němčiny nebo francouzštiny uchazeč přečte kratší odborný text a v češtině shrne jeho hlavní myšlenky. Uchazeč předloží při ústní části seznam prostudované odborné literatury vztahující se k programu.

Vzorové otázky

1. Do které historické epochy se řadí 6. dynastie?

1. a) Archaická doba
2. b) Stará říše
3. c) Střední říše
4. d) Třetí přechodná doba

1. Který z uvedených panovníků nepatří k novoasyrským vládcům?

1. a) Sargon I.
2. b) Sargon II.
3. c) Asarhaddon
4. d) Aššur-uballiṭ II.

1. U kterého z následujících výroků je možné posoudit jeho pravdivost?

1. a) Zavři okno, ať sem nenaprší!
2. b) Včera napršelo 10 mm srážek.

1. Určete podmět věty:
   Ve vodách Nilu žije velké množství rozmanitých ryb.

Navazující magisterské studium

Egypt a Přední východ ve starověku

Specializace: egyptologie; asyriologie
Volba specializace: závazně v přihlášce; uchazeč volí jednu specializaci
Forma a typ studia: prezenční navazující magisterské studium
Předpokládaný počet přijímaných: 15
Sdružování studijních programů: samostatné i sdružené studium; program lze sdružovat se všemi neučitelskými navazujícími magisterskými programy uskutečňovanými v češtině, které umožňují sdružené studium
Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
Přijímací zkouška: jednokolová ústní

Navazující magisterský program prohlubuje znalosti získané v bakalářském stupni a umožňuje specializaci na egyptologii nebo asyriologii. Studenti získávají hlubší přehled o dějinách, archeologii, hmotné kultuře, hospodářství, náboženství, písemnictví, umění a institucích starověkého Egypta a Předního východu. Časový rámec studia sahá od vzniku nejstarších státních útvarů ve druhé polovině 4. tisíciletí př. n. l. až po začlenění regionu do helénistického a římského světa.

Specializace asyriologie je zaměřena na studium dějin a kultur Mezopotámie, Sýrie, Levanty, Anatolie a dalších oblastí starověkého Předního východu. Součástí programu je prohlubování jazykové kompetence v akkadštině a podle odborného zaměření také studium sumerštiny, chetitštiny, ugaritštiny a dalších jazyků regionu. Studenti se učí samostatně interpretovat klínopisné texty, archeologické nálezy, obrazové prameny a hmotnou kulturu v jejich historickém, sociálním, náboženském a institucionálním kontextu.

Specializace egyptologie se soustředí na dějiny, archeologii, kulturu, náboženství, společnost, hospodářství a písemné tradice starověkého Egypta. Studenti rozvíjejí svou schopnost pracovat s egyptskými texty a archeologickými i obrazovými prameny a získávají hlubší porozumění vývoji egyptského státu, společnosti a kultury v dlouhém časovém horizontu.

Absolvent programu ovládá specializované metody historické, filologické a archeologické interpretace, dobře se orientuje v odborné literatuře a dokáže formulovat i řešit vlastní badatelské otázky. Typickou návazností je doktorské studium v oblasti egyptologie, asyriologie, archeologie, filologie, dějin a kultur starověkého Předního východu v České republice nebo v zahraničí. Absolventi se mohou rovněž uplatnit v muzeích, galeriích, paměťových a kulturních institucích, odborných redakcích a nakladatelstvích, médiích, vzdělávacích projektech, památkové péči, cestovním ruchu, ve veřejné správě nebo v odborně zaměřených neziskových organizacích.

Přijímací zkouška

Ústní přijímací zkouška má tři části:

• Prokázání odborné erudice, přehledu o vývoji a členění zvoleného oboru a rozprava nad prostudovanou odbornou literaturou: 0–35 bodů.
• Rozprava o užší oblasti odborného zájmu uchazeče na základě předložené vlastní odborné práce, například bakalářské práce, publikovaného článku nebo jiné relevantní odborné práce: 0–30 bodů.
• Překlad do češtiny a interpretace textu v klasické egyptštině pro specializaci egyptologie, respektive v akkadštině pro specializaci asyriologie: 0–35 bodů.

Uchazeč předloží při zkoušce seznam prostudované odborné literatury a vybranou vlastní odbornou práci.

Doporučená literatura

Egypt a Přední východ ve starověku

• Baines, J. – Málek, J. 1996. Svět starého Egypta. Praha.
• Bárta, M. 2008. Život a smrt ve stínu pyramid: Hrobka v době stavitelů pyramid. Praha.
• Bárta, M. 2016. Příběh civilizace: Vzestup a pád stavitelů pyramid. Praha.
• Bárta, M. et al., eds. 2018. Stvořené pro věčnost: Největší objevy české egyptologie. Praha.
• Black, J. – Green, A. 1999. Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: Ilustrovaný slovník. Praha.
• Bottéro, J. 2005. Nejstarší náboženství Mezopotámie. Praha.
• Charvát, P. 2011. Zrození státu: Prvotní civilizace Starého světa. Praha.
• Charvát, P. 2015. Archeologie na Blízkém východě: První dvě století. Praha.
• Cline, E. H. 2019. 1177 př. Kr.: Zhroucení civilizace a invaze mořských národů. Praha.
• Fagan, B. M. 2001. Oloupený Nil. Praha.
• Forman, W. – Quirke, S. 1997. Posmrtný život na Nilu. Londýn.
• Hrůša, I. 2015. Bohové, chrámy, obřady a lidé: Náboženství staré Mezopotámie. Praha.
• Hruška, B. 1987. Pod babylónskou věží. Praha.
• Hruška, B. 1995. Kultovní život starého Sumeru. Praha.
• Hruška, B. et al. 1977. Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Praha.
• Janák, J. 2005. Brána nebes: Bohové a démoni starého Egypta. Praha.
• Juliš, K. et al. 2020. Nástroje paměti. Praha.
• Klíma, J. 1963. Společnost a kultura starověké Mezopotámie. Praha.
• Klíma, J. 1979. Nejstarší zákony lidstva: Chammurapi a jeho předchůdci. Praha.
• Landgráfová, R. – Navrátilová, H., eds. 2011. Srdečné pozdravy ze země na Nilu: Korespondence starých Egypťanů. Praha.
• Leicková, G. 2005. Mezopotámie: Počátky měst. Praha.
• Maříková Vlčková, P., ed. 2009. Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha.
• Matouš, L. 1976. Epos o Gilgamešovi. Praha.
• Mynářová, J. 2015. Počátek vítězství krále Horního a Dolního Egypta: Dějiny starověké Levanty. Praha.
• Mynářová, J. et al., eds. 2011. Písemnictví starého Předního východu. Praha.
• Nováková, N. – Pecha, L. – Rahman, F. 1998. Dějiny Mezopotámie. Praha.
• Oppenheim, A. L. 2001. Starověká Mezopotámie: Portrét zaniklé civilizace. Praha.
• Pečírková, J. 2000. Asýrie: Od městského státu k říši. Praha.
• Prosecký, J. 1995. „Královské knihy“ staré Mezopotámie. Praha.
• Prosecký, J. 1995. Prameny moudrosti: Mudroslovná literatura staré Mezopotámie. Praha.
• Prosecký, J. 2010. Slova do hlíny vepsaná: Mýty a legendy Babylónu. Praha.
• Prosecký, J. 2015. Bedřich Hrozný. Praha.
• Prosecký, J. 2015. Když království sestoupilo z nebes: Mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské. Praha.
• Prosecký, J. et al. 1999. Encyklopedie starověkého Předního východu. Praha.
• Prosecký, J. et al. 2003. Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. Praha.
• Prosecký, J. – Rychtařík, M., eds. 2018. Epos o Gilgamešovi. Praha.
• Roaf, M. 1998. Svět staré Mezopotámie a starověkého Blízkého východu. Praha.
• Shaw, I. 2003. Dějiny starověkého Egypta. Praha.
• Strouhal, E. – Vachala, B. – Vymazalová, H. 2010. Lékařství starých Egypťanů I. Praha.
• Strouhal, E. – Vachala, B. – Vymazalová, H. 2017. Lékařství starých Egypťanů II. Praha.
• Trigger, B. G. – Kemp, B. J. – O’Connor, D. – Lloyd, A. B. 2005. Starověký Egypt: Dějiny společnosti. Praha.
• Vachala, B. 2001. Staří Egypťané. Praha.
• Van de Mieroop, M. 2010. Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000–323 př. Kr. Praha.
• Van de Mieroop, M. 2022. Předřecká filozofie: Hledání pravdy ve starověké Mezopotámii. Praha.
• Velhartická, Š., ed. 2015. Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie. Praha.
• Velhartická, Š. 2022. Bedřich Hrozný: Texty a přednášky. Praha – Hradec Králové.
• Verner, M. 1997. Pyramidy: Tajemství minulosti. Praha.
• Verner, M. 2010. Chrám světa: Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha.
• Verner, M. 2017. Abúsír: V srdci pyramidových polí. Praha.
• Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B. 2007. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
• Vymazalová, H. – Coppens, F. 2011. Moudrost svitků boha Thovta: Vědecké poznání za vlády faraonů. Praha.

Další informace

Aktuální informace k přijímacímu řízení budou zveřejňovány na webu FF UK. Další informace o odborném zaměření a výuce poskytují webové stránky Českého egyptologického ústavu FF UK a Ústavu starého Předního východu FF UK.